Rostlinolékařská kontrola sadebních porostů

Takto vypadá dokumentace provedené kontroly porostů matečnic - množžitelských ploch, státní rostlinolékařskou správou ( SRS ) - rostlinolékařem. Z dokumentace lze vyčíst stáří a velikost - výměra množžitelských porostů. Předložžením dokladů o provedené kontrole pěstitelem získává zájemce jistotu legitimity a kvality kupované sadby

Číst dál: Rostlinolékařská kontrola sadebních porostů

Teplárny řeší nedostatek biomasy, pálí už i palmové ořechy

Podrobnosti

Vytvořeno 11. 11. 2011 18:13

Aktualizováno 22. 5. 2012 1:13

Zveřejněno 11. 11. 2011 17:58

Informační portál iDNES.cz dne 10.listopadu přinesl článek v němž se jasně hovoří o nedostatku biomasy určené pro spalování ve výtopnách a elektrárnách. Trochu paradoxem je, že vhodnou alternativou z důvodu nedostatku biomasy jsou například také palmové ořechy. Rozhodně zajímavý článek k přečtení - v němž je také mezi řádky řečeno, že nejvhodnější dobou pro pěstování energetických plodin jakou je například japonský topol je právě nyní!

Celý článek k přečtení najdete zde

Otázka sadebního materiálu

Podrobnosti

Vytvořeno 1. 3. 2012 23:54

Aktualizováno 25. 2. 2013 7:11

Zveřejněno 1. 3. 2012 23:43

Převzato z www.komorapestitelubiomasy.cz:

V poslední době přibývá na členy komory pěstitelů biomasy množství dotazů týkajících se kvality a původů sadebního materiálu rychlerostoucí dřeviny japonského topolu (kříženec topolu černého a topolu maximoviczova - jinak směs klonů J-104, J-105)licencovaný pěstitel je povinnen odběrateli vydat rostlinolékařský pas k sadebnímu materiálu - dnes už vcelku známá informace. Méně je však v podvědomí začínajících pěstitelů, že můžou (na základě přílohy č. 10 vyhlášky č.82 /1996Sb.) po dodavateli požadovat i tzv. "LIST O PŮVODU".

LIST O PŮVODU lesních dřevin vypovídá mnohé o původu sadebního materiálu.  Z nejzajímavějších uveďme například:

- vlastníka a provozovatele lesní školky

- lokalizace semenářské oblasti (fyzické umístění školky)

- licenční číslo vydané MZe

- detailní název a označení sadby (rod, druh, latinský název, evidenční číslo - u j.topolu J-104, J-105)

- původ (odkud tento pěstitel tuto sadbu sám získal)

- způsob pěstování (by mělo být uváděno "na matečnicích dle schváleného projektu")

Číst dál: Otázka sadebního materiálu

Kvalita sadby

Podrobnosti

Vytvořeno 7. 11. 2011 23:49

Aktualizováno 22. 5. 2012 1:13

Zveřejněno 7. 11. 2011 22:59

Častá otázka kladená  zájemci o pěstování RRD –rychle rostoucí dřeviny – japonského topolu členům Komory pěstitelů biomasy (KPB)

Kvalita sadby.
Otázka.

Jaký vliv na kvalitu sadebního materiálu má stáří reprodukčních porostů – takzvaných matečnic?

Sadební materiál se sklízí pravidelně každým rokem v zimních měsících lednu a únoru  v reprodukčních porostech –matečnicích. Reprodukční porosty jsou zakládány s předpokládanou životností 10 – 15 let. Pokud pěstitel zakládal v minulých letech matečnici a zároveň požadoval dotaci její na výsadbu, byla dokonce  jednou z podmínek přidělení dotace i povinnost  udržovat tuto matečnici po dobu nejméně 10 let. Jednotliví producenti sadebního materiálu jsou povinni být registrovaní a mají přidělené registrační číslo v centrálním státním registru. Každoročně mají za povinnost požádat odpovídající Státní rostlinolékařskou správu (SRS) a příslušného rostlinolékaře o provedení fyzické kontroly porostů sadbového materiálu na matečnicích. Po provedené kontrole obdrží pěstitel  doklad o provedené kontrole a jejím výsledku. Při prodeji sadby pěstitel vystavuje zákazníkovi Rostlinolékařský pas, jehož součástí je i registrační číslo přidělené pěstiteli.

Po celou dobu existence reprodukčního porostu – matečnice musí být bezpodmínečně zachována kvalita sadebního materiálu. Není tedy pravdou, že sadební materiál má nejlepší kvalitu z matečnic starých 2 – 3 roky. Toto tvrzení šíří, bohužel, někteří začínající pěstitelé. Ve skutečnosti matečnice teprve třetím rokem začíná produkovat plný výnos sadebního materiálu a to v plné kvalitě! V Rakousku jsou některé matečnice tohoto klonu jap-104,jap-105 v plné kvalitě produkce už i dvacátým rokem.

Tyto výše uvedené informace lze ověřit u odborníků Ing. Jana Wegera, Ing. K.Havlíčkové a kolektivu dlouhodobě se touto tématikou zabývajících, ve Výzkumném ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví  (VÚKOZ) v Průhonicích. Průhonice Informační středisko pro obnovitelné zdroje energie (ISOZE), kde poskytnou informace na váš případný dotaz.

A.Dočekal
japonskytopol.cz