Často kladené otázky

Mýty a fakta o paulownii

Za poslední měsíc mi oslovilo více zákazníku a ptalo se na dřevinu Paulovnii. Zda je lepší než topol, proč jí už nepěstujeme a nenabízíme atd.

O tuto dřevinu jsem se zajímal již v minulosti, asi tak před 8 lety, dokonce jsem podnikl cestu do Asie, kde je její domovina a navštívil tam plantáže této dřeviny. Dokonce mám i fotky z těchto plantáží. Průměrná roční teplota je zde ale přes + 20 st.C.

 Musím říct, že mi zprvu tato rostlina hodně nadchla a líbí se mi dodnes.

Vlastnosti jejího dřeva a její opravdu rychlý růst jsou fascinující.

Paulovnie však není žádný nově objevený fenomén, tato dřevina se u nás i v Evropě již zkoušela v minulosti pěstovat. Vhodné klima mají například Řecko, jih Itálie, Španělsko..,ale ani tam těchto plantáží moc není. Kladu si otázku, proč už ji Italové nepěstují ve velkém místo topolů.U nás se najde také pár rostoucích okrasných jedinců, ale vždy na místech chráněných, v těch nejteplejších lokalitách.

Na webových stránkách jsem našel irskou firmu, která sem chce tuto dřevinu začít v příštím roce dodávat a to sice dvě nové odrůdy – paulownia CFI a Biomass. Tyto odrůdy by měly být mrazuvzdorné, avšak u nás nebyly ještě vůbec odzkoušené, nebyly založeny ani ukázkové zkusné plochy.Rád bych věřil, že tato rostlina u nás poroste, ale dřevina z tropického pásma nemůže nikdy dosahovat takových růstových vlastností jako v domovině.

Když jsem počítal náklady na založení 1 ha plantáže paulovnie CFI, kdy jsou k dostání jen sazenice z explantátových kultur in vitro, jejich počet na hektar je 600-800 ks při ceně jedné sazenice od 125 do 250 Kč/ks, počítám s cenou 200 Kč/ ks , tak jen za sadbu to vychází 120 až 160 000 Kč, což je pro mnoho zákazníků nereálné. Pokud bych chtěl srovnat náklady na sadbu japonského topolu, kdy jsme dnes v průměru někde na 2 Kč/ks a při sadbě 8 000 ks/ha je to 16 000 Kč, což je 1/10 z ceny za sazenice paulovnie.

Další otázkou zůstává, jak se k tomu postaví ministerstvo životního prostředí a ministerstvo zemědělství, zda vůbec povolí tuto dřevinu pěstovat na zemědělských půdách a pokud ano, tak jestli se nebudou muset převádět pozemky ze ZPF (zemědělského půdního fondu) na LPF (lesní půdní fond).

Nechci zde kritizovat paulownii a propagovat jen topoly a tvrdit, že nic lepšího neexistuje, ale fakt, že v minulých 40 až 50ti letech bylo v Čechách ve výzkumných ústavech testováno velké množství energeticky významných rostlin a že z výsledků vyplynul pro naše oblasti nejlépe japonský topol, mi utvrzuje v jeho dalším pěstování.

Budu rád, když mi někdo přesvědčí o tom,že se u nás paulovnie dá pěstovat a ukáže mi konkrétní porost v Čechách. Pak ji začnu také pěstovat.

Nezbývá mi než popřát hodně zdaru paulownii ať splní očekávání všech jejích příznivců.

Ing. Jiří Ševčík